Advent 2020

Vážení a milí rodiče!

Advent je doba tradicí určená k osobnímu rozjímání, k hodnocení prožitého roku, a také k hodnocení vlastního jednání – křesťané to pojmenovali – usebrání. V této nelehké době je to pro nás všechny mnohem složitější.

Dovolte mi, napsat pro vás moje osobní adventní rozjímání.

Nějak mě současnost a poslední události k tomu nutí!

Od 17. 3. 2020 není nic jako dřív.

Přišla pandemie Covid-19. Díky tomu se otevřelo i mnoho skrytých zákoutí povah, nátur a jiných záležitostí, které se týkají našich niter. Odhalilo se mnohé to, co mohlo zůstat, nebýt té situace, skryto.

Byla bych moc ráda, abyste si všichni všimli některých věcí, které vlastně nebylo potřeba dříve vnímat a připomínat.

Mateřská škola není a nikdy nebyla, ani ze zákona,  institucí na hlídání, když se to hodí. Je to první a velice podstatný článek vzdělávání dítěte a především příprava dítěte na vstup do základní školy. Věřím, že většina z vás, stejně jako všechny mé současné kolegyně, vnímá poslání mateřské školy tak, jako já. Maminky a tatínkové musí pracovat, je to nezbytné a my jsme tu místo nich – otevřené náruče, vnímavé bytosti. Vůbec nezáleží na věku pedagoga, ale na jeho lásce k dětem! A víme, jaký je náš úkol! Vzdělávat! Nejsme určeny k hlídání, ale ani výlučně k výchově dětí. Výchova dítěte je zodpovědností rodiny! My s ní můžeme pomoci, ovšem není naším úkolem vychovat dítě, ale především je vzdělávat a přichystat je na vstup do školy!

Příliš mnoho vykřičníků, říkáte si?

Ano!  A proč to najednou tak vnímám?

Ředitelka školy a její zástupkyně – vedoucí učitelky – organizují provoz školy a je jenom na jejich odpovědnosti, aby stanovily míru ohrožení, a to zejména v této nelehké době. Protože naše Organizace je největší a tím také na organizování nejsložitější v Praze 2 – tři budovy, propojení pedagogů a ne-pedagogů v pobočkách, zvolily jsme nejjednodušší postup v této době.   A to i přesto, že víme, že pro vás není nejlepší. Nemůžete do budov školek vstoupit. To ale není v současné době vlastně nic neobvyklého. Stejná pravidla nebo i přísnější, platí ve školách, obchodech i například v restauraci. Stejně se někteří z vás tomu podivují a kritizují tato opatření. Bohužel my cítíme, že ne zcela objektivně.

Nemůžete do kadeřnictví, na úřady, do restaurací, do zlatnictví pro diamanty, do železářství pro pilník, k ševcovi pro boty, na výlet na Karlštejn, ale podivujete se, že nelze jít dovnitř do budovy mateřské školy? Proč? Chráníme zdraví zaměstnankyň, tak křehké ve většině případů – vzhledem k našemu věku. Nebojíme se a už vůbec se nesnažíme zavřít školku za každou cenu, jak mi jedna maminka sdělila v telefonu.

Pro mě je vždy, možnost jít mezi děti, osvobozující skutečností a věřte mi, i léčbou!!!

O svých kolegyních vím z hospitací a z jiných kontrolních pedagogických postupů, že nedbají na pandemické nebezpečí a milují a vzdělávají děti stejně kvalitně, jako vždy a moc si jich za to vážím!!! Oceňuji to všemi možnými způsoby.

Ano, nemáme divadla, nebude vánoční besídka ve školce, focení, knihovny, muzea, výlety a škola v přírodě s lyžařským výcvikem. Těmi, které to nejvíc trápí, jsme my učitelky. Naše plány se hroutí, jak domečky z karet. Do toho přicházejí dávno plánované rekonstrukce a opravy a nelze je odložit. Pereme se s tím, jak umíme. Například oprava střechy v Trojické je bohužel postupné odhalování kostlivců ve skříních. Netušili jsme nikdo, ani zřizovatel, jak náročné to bude. Nemůžeme do ložnice, do tělocvičny, děti spinkají ve svých třídách. Obávali jsme se velice, že nás statik uzavře. Dobře to dopadlo a vše se už chýlí ke zdárnému konci. Jak jsem vám již říkala v září na zahradě – jakýkoli dotaz a problém ihned směřujte k paní učitelce. Každá vám ráda vše vysvětlí, pokud bude vědět a pokud ne, zeptejte se vedoucí paní učitelky nebo mne. V této náročné době existují naštěstí telefony a e-maily. Řešit se může všechno, bez zbytečných emocí a hlavně přímo a hned!!!

Všechny se snažíme dětem zajistit normální průběh dne. Je to samozřejmě nyní pro mé kolegyně i pro mě daleko náročnější. Před pandemií jsme přijímaly děti od rodičů převlečené a ve třídě a odevzdaly je rodičům opačným způsobem. Nyní je to vše jen na nás a časová dotace je pro nás stále stejná. Někdy je to hodně náročné, zorganizovat přijetí dětí, převlečení a odvedení do třídy! Klobouk smekám před kolegyněmi z Trojické, kde jsou dvě patra a každá paní učitelka, která není přítomna, schází. Vynikajícím způsobem pomáhají paní kolegyně ve všech pobočkách, které nejsou pedagogy – školnice a uklízečky. Ne vždy, to ale každá nová paní kolegyně zvládne, a tak zvolí raději odchod. Ale to je bohužel skutečnost, kterou nemůžu ani já, ani mé vedoucí učitelky nijak ovlivnit. V této náročné době je velmi důležité nezabývat se tolik osobními ambicemi, ale především  projevit osobní statečnost a obětavost. Je to nezbytné pro děti!!! Pro vaše děti a moc důležité pro nás všechny – pro kolegyně, i pro ostatní rodiče. Říkali jsme tomu kdysi stavovská čest.

Cituji z přísahy učitelky: „Nemusím tě jako kolegyni milovat, ale respektuji tvou práci a stojím vždy za školou, kde učím, dbám na její dobrou pověst a pracuji tak, abych její pověst povznesla. Nehodnotím tvou práci před ostatními, ale pomáhám ti, abychom všichni mohli předstoupit před tvář Jana Ámose Komenského se ctí!“

Tak to je moje zamyšlení – chcete-li usebrání – před Adventem.

Mějme všichni, vy a my, na paměti, že jsme partnery, protože se vždy setkáváme před tváří našich a vašich dětí. Ony si z našeho jednání berou svůj vzor. Pokud nehezky mluvíme o druhých, ony to vnímají a  odrazí se to poté, jak v zrcadle. Já přistupuji vždy s úctou k lidem, s kterými se stýkám a s kterými pracuji a očekávám od nich to samé. Věřím, že se nemýlím, a že vy všichni to máte také tak!!!

Přeji vám všem ze srdce krásný adventní čas a rozjímání! A hlavně zdraví celým vašim rodinám!!!

Praha, v předvečer Adventu 2020                   ze srdce   Hana Tomášová

Příspěvek byl publikován v rubrice Viničná 1/440, Trojická 18/397, Na Rybníčku 8/1482. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.